Menu
Jak se žije jáhnům na AG?
Jak se žije jáhnům na AG?
Mnozí jste o mě asi dlouho neslyšeli, tak bych rád aspoň pár řádky nastínil, co jsem od svého svěcení zažil. Byl jsem poslán za studenty na Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži. Přiznám se, že jsem s tím těsně před svěcením začal trochu počítat, že mně to díky aktivitám s hudbou nejspíš čeká. Tak jsem tam mohl strávit prázdniny, oťukávat se s knězem o. Pavlem, se kterým zde působíme (v roce sv. Pavla jsme tam 2 Pavlové, má to své výhody, slavíme každý den svátek, což od začátku roku zaměstnává některé studenty, že nám nosí skoro každý den nějaké originální přáníčko!
Před začátkem školy jsme putovali na setkání mládeže na Velehrad a já jsem byl rád za první poznávání a oťukávání se. Pak následoval ještě před začátkem školy seznamovací týden s prváky, které všechny učím náboženství 2 hodiny týdně. No a pak už to vypuklo. Já se zabíhal, měl nervy z toho, jak učit, jak se připravit, postupně zjišťujete, co děláte špatně a ptáte se, jak to zlepšit. Pak dáte první písemky a jste z toho na větvi, jaké musíte dát známky. Kladete si otázky, čím to je a zkoušíte jít na věci jinak. Přiznám se, že mi od samého začátku hodně pomáhá hudba a vše, co jsem psal v diplomce, jak je možné práci s klipy využít, to jsem si ověřil v praxi. Dokonce si mě začaly zvát i základní školy, teď jsem přislíbil přednášku i na naší fakultě v Olomouci, abych o tom trochu povídal. Je to sice někdy náročné na přípravu, na cestování, ale dělám to rád a dodává mi to chuti v této oblasti pokračovat. A hlavně taky potřebujete vypadnout na chvíli z prostředí, ve kterém se pohybujete 24 hodin denně.
Má služba na gymnáziu nespočívá jen v učení náboženství, ale zajišťujeme spolu s o. Pavlem duchovní program po celý týden (adorace, modlitby, přípravy na svátosti, mše sv. ad.). Někdy je to hodně časově náročné, že vstanete ráno v 5:30 a čas pro sebe máte až v 22 večer. Ale zas někdy máte volný víkend nebo třeba i prázdniny. Díky těm jarním jsme mohli putovat do Svaté země, teď jsem spolu s dvěma studenty strávili třídení Svatého týdne v klášteře u trapistů v Nových dvorech.
Chtěl bych taky vzpomenout několik povzbudivých věcí, jak se tu k sobě studenti chovají a jak působí na své okolí. Připadám si jako v jiném světě. Vyučující jsou většinou věřící a praktikující křesťané, což je v dnešní době neuvěřitelné, když poslouchám srovnání s jinými církevními školami, zvlášť v Čechách, kde působí kamarád. Denně se někdy až 40 studentů sejde o velké přestávce v kapli, kde se spolu modlíme desátek růžence za vše, co prožívají a to vše napíší do sešitu úmyslů. Někdy se tam objevím i já se svojí písemkou, abych byl mírný ve známkování atd.!
Musím říct, že je pro mě obohacením, jak modlitba za druhé funguje. Je to vidět skoro co dva měsíce, když někdo přijde, že uvažuje o křtu. Je to tím prostředím a tím, že se věřící děcka modlí za své nevěřící spolužáky o dar víry a my abychom jim byli věrohodnými svědky. Taky já se setkávám se svými 3 třídami ze 4 na takové modlitbě a paradoxem je, že v jedné třídě si to vzali na starost holky, které jsou jedna nepokřtěná a druhá sice pokřtěná, ale tím to doma skončilo. Když jsme se naposled modlili, tak ony vybuchly smíchy. Ale byl jsem úplně vedle a děkoval jsem Bohu za ně, když pak ta jedna přišla později znovu do kaple, a když mě tam viděla, tak se mi omluvila a řekla, že se přišla pomodlit sama znova, aby to bylo u Boha v pořádku. Někdy mě fakt nevěřící šokují svou otevřeností vůči duchovnímu životu. Takových podobných událostí zažíváme spousty.
Samozřejmě že jsou i problémy, učím nejhorší třídu na škole, kde nevím, co s nimi. 1 studenta jsme museli za chování vyloučit a druhý má podmínku. Tito dva rozbili celou třídu a děcka stojí na straně proti učitelům, aspoň tak to vnímám já. Jistě si dovedete představit, s jakým napětím se mi tam chodí učit, co zase zažiji.
Taky jsem si kladl otázku, jak se přiblížit k těm, kteří na dobrovolný duchovní program nepřijdou. Někdy jsem se ptal, jestli nemám víc času věnovat hledáním cest k nim, jak třeba mému zájmu být pořád v obraze ohledně hudby, protože zájem o naše videoprezentace neustal, ba naopak se ozývají další i ze Slovenska, abych o tom někde udělal přednášku. Chtěl jsem dokonce všeho kolem hudby nechat, abych se mohl víc věnovat studentům, ale duchovní vůdce mi naznačil, že by to bylo zakopání hřivny. Já po čase zjistil, že měl pravdu, protože pro studenty dělám 1x za měsíc hudební večer. Na ten mi přijdou i ti, kteří na duchovní programy chodí málo a je to pro ně hodně oslovující. Dokonce se stává, že ty životní příběhy hudebníků, o kterých dělám pořady, jsou tak silné, že je slyšet posmrkávání a jedna z reakcí např. byla, že ty texty vedli tak silně k zamyšlení, že ta dotyčná se rozhodla udělat něco se svým vztahem k Bohu. Neustále se přesvědčuji, že tyto naše přednášky jsou nástrojem rozhovorů o víře a moc nám pomáhají. Ale stejně si připadám spíš tak, že můžeme oslovit někoho jen na chvíli, ale jak to s ním bude dál, musíme svěřit do rukou Božích.
Dalo by se asi dlouze psát o tom, co vše se daří i přesto, že je to hodně náročné. Ale o tom je život.
Chtěl bych se tedy rozloučit tím, co je aktuálně přede mnou a to je naše kněžské svěcení. Moji žádost arcibiskup přijal a po pohovoru mi řekl, abych se připravoval dál, že se mnou počítá. Tak dá-li Pán se budu těšit na setkání s vámi 27.6. v katedrále v 9:30 v Olomouci na kněžském svěcení a 6.7. na náměstí ve Valašských Kloboukách, kde budu mít v 10 hodin primiční mši sv. A protože jsem na ni již dlouho dopředu zval i mé známé z řad hudebníků a když oni pozvání přijali, řekl jsem si, že by byla velká škoda toho nevyužít. Proto se můžete odpoledne těšit na hudební festival, kterým bych rád veřejnosti v našem regionu ukázal, že i křesťané dělají kvalitní muziku (pozvání přijali Mrrk, Adorare, Miracle Maker, vrcholem festivalu budou slovenští Timothy a asi nejvíc lidí se těší na akustické vystoupení Láďě Křížka). Rád bych v jeho průběhu představil i mou diplomku napsanou na téma Křesťan a hudba, kterou mi pořád někdo připomíná, kdy vyjde knižně. Tak jsem se rozhodl na základě všech ohlasů ji vydat.
Děkuji všem, kteří nás podporujete v modlitbě a budu se těšit na společné setkání. Prosím o modlitbu, abychom naše poslední dny před svěcením dobře prožili a dobře se připravili. Taky prosím o modlitbu za počasí na primici a za sehnání půjčky na zařízení všeho potřebného včetně vydání knihy.
Ať se vám všem s pomocí Boží daří, Pavel Šupol
Mnozí jste o mě asi dlouho neslyšeli, tak bych rád aspoň pár řádky nastínil, co jsem od svého svěcení zažil. Byl jsem poslán za studenty na Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži. Přiznám se, že jsem s tím těsně před svěcením začal trochu počítat, že mně to díky aktivitám s hudbou nejspíš čeká. Tak jsem tam mohl strávit prázdniny, oťukávat se s knězem o. Pavlem, se kterým zde působíme (v roce sv. Pavla jsme tam 2 Pavlové, má to své výhody, slavíme každý den svátek, což od začátku roku zaměstnává některé studenty, že nám nosí skoro každý den nějaké originální přáníčko!
Před začátkem školy jsme putovali na setkání mládeže na Velehrad a já jsem byl rád za první poznávání a oťukávání se. Pak následoval ještě před začátkem školy seznamovací týden s prváky, které všechny učím náboženství 2 hodiny týdně. No a pak už to vypuklo. Já se zabíhal, měl nervy z toho, jak učit, jak se připravit, postupně zjišťujete, co děláte špatně a ptáte se, jak to zlepšit. Pak dáte první písemky a jste z toho na větvi, jaké musíte dát známky. Kladete si otázky, čím to je a zkoušíte jít na věci jinak. Přiznám se, že mi od samého začátku hodně pomáhá hudba a vše, co jsem psal v diplomce, jak je možné práci s klipy využít, to jsem si ověřil v praxi. Dokonce si mě začaly zvát i základní školy, teď jsem přislíbil přednášku i na naší fakultě v Olomouci, abych o tom trochu povídal. Je to sice někdy náročné na přípravu, na cestování, ale dělám to rád a dodává mi to chuti v této oblasti pokračovat. A hlavně taky potřebujete vypadnout na chvíli z prostředí, ve kterém se pohybujete 24 hodin denně.
Má služba na gymnáziu nespočívá jen v učení náboženství, ale zajišťujeme spolu s o. Pavlem duchovní program po celý týden (adorace, modlitby, přípravy na svátosti, mše sv. ad.). Někdy je to hodně časově náročné, že vstanete ráno v 5:30 a čas pro sebe máte až v 22 večer. Ale zas někdy máte volný víkend nebo třeba i prázdniny. Díky těm jarním jsme mohli putovat do Svaté země, teď jsem spolu s dvěma studenty strávili třídení Svatého týdne v klášteře u trapistů v Nových dvorech.
Chtěl bych taky vzpomenout několik povzbudivých věcí, jak se tu k sobě studenti chovají a jak působí na své okolí. Připadám si jako v jiném světě. Vyučující jsou většinou věřící a praktikující křesťané, což je v dnešní době neuvěřitelné, když poslouchám srovnání s jinými církevními školami, zvlášť v Čechách, kde působí kamarád. Denně se někdy až 40 studentů sejde o velké přestávce v kapli, kde se spolu modlíme desátek růžence za vše, co prožívají a to vše napíší do sešitu úmyslů. Někdy se tam objevím i já se svojí písemkou, abych byl mírný ve známkování atd.!
Musím říct, že je pro mě obohacením, jak modlitba za druhé funguje. Je to vidět skoro co dva měsíce, když někdo přijde, že uvažuje o křtu. Je to tím prostředím a tím, že se věřící děcka modlí za své nevěřící spolužáky o dar víry a my abychom jim byli věrohodnými svědky. Taky já se setkávám se svými 3 třídami ze 4 na takové modlitbě a paradoxem je, že v jedné třídě si to vzali na starost holky, které jsou jedna nepokřtěná a druhá sice pokřtěná, ale tím to doma skončilo. Když jsme se naposled modlili, tak ony vybuchly smíchy. Ale byl jsem úplně vedle a děkoval jsem Bohu za ně, když pak ta jedna přišla později znovu do kaple, a když mě tam viděla, tak se mi omluvila a řekla, že se přišla pomodlit sama znova, aby to bylo u Boha v pořádku. Někdy mě fakt nevěřící šokují svou otevřeností vůči duchovnímu životu. Takových podobných událostí zažíváme spousty.
Samozřejmě že jsou i problémy, učím nejhorší třídu na škole, kde nevím, co s nimi. 1 studenta jsme museli za chování vyloučit a druhý má podmínku. Tito dva rozbili celou třídu a děcka stojí na straně proti učitelům, aspoň tak to vnímám já. Jistě si dovedete představit, s jakým napětím se mi tam chodí učit, co zase zažiji.
Taky jsem si kladl otázku, jak se přiblížit k těm, kteří na dobrovolný duchovní program nepřijdou. Někdy jsem se ptal, jestli nemám víc času věnovat hledáním cest k nim, jak třeba mému zájmu být pořád v obraze ohledně hudby, protože zájem o naše videoprezentace neustal, ba naopak se ozývají další i ze Slovenska, abych o tom někde udělal přednášku. Chtěl jsem dokonce všeho kolem hudby nechat, abych se mohl víc věnovat studentům, ale duchovní vůdce mi naznačil, že by to bylo zakopání hřivny. Já po čase zjistil, že měl pravdu, protože pro studenty dělám 1x za měsíc hudební večer. Na ten mi přijdou i ti, kteří na duchovní programy chodí málo a je to pro ně hodně oslovující. Dokonce se stává, že ty životní příběhy hudebníků, o kterých dělám pořady, jsou tak silné, že je slyšet posmrkávání a jedna z reakcí např. byla, že ty texty vedli tak silně k zamyšlení, že ta dotyčná se rozhodla udělat něco se svým vztahem k Bohu. Neustále se přesvědčuji, že tyto naše přednášky jsou nástrojem rozhovorů o víře a moc nám pomáhají. Ale stejně si připadám spíš tak, že můžeme oslovit někoho jen na chvíli, ale jak to s ním bude dál, musíme svěřit do rukou Božích.
Dalo by se asi dlouze psát o tom, co vše se daří i přesto, že je to hodně náročné. Ale o tom je život.
Chtěl bych se tedy rozloučit tím, co je aktuálně přede mnou a to je naše kněžské svěcení. Moji žádost arcibiskup přijal a po pohovoru mi řekl, abych se připravoval dál, že se mnou počítá. Tak dá-li Pán se budu těšit na setkání s vámi 27.6. v katedrále v 9:30 v Olomouci na kněžském svěcení a 6.7. na náměstí ve Valašských Kloboukách, kde budu mít v 10 hodin primiční mši sv. A protože jsem na ni již dlouho dopředu zval i mé známé z řad hudebníků a když oni pozvání přijali, řekl jsem si, že by byla velká škoda toho nevyužít. Proto se můžete odpoledne těšit na hudební festival, kterým bych rád veřejnosti v našem regionu ukázal, že i křesťané dělají kvalitní muziku (pozvání přijali Mrrk, Adorare, Miracle Maker, vrcholem festivalu budou slovenští Timothy a asi nejvíc lidí se těší na akustické vystoupení Láďě Křížka). Rád bych v jeho průběhu představil i mou diplomku napsanou na téma Křesťan a hudba, kterou mi pořád někdo připomíná, kdy vyjde knižně. Tak jsem se rozhodl na základě všech ohlasů ji vydat.
Děkuji všem, kteří nás podporujete v modlitbě a budu se těšit na společné setkání. Prosím o modlitbu, abychom naše poslední dny před svěcením dobře prožili a dobře se připravili. Taky prosím o modlitbu za počasí na primici a za sehnání půjčky na zařízení všeho potřebného včetně vydání knihy.
Ať se vám všem s pomocí Boží daří, Pavel Šupol
